Rubrika: Byliny

Kurkumu doporučuje bylinkář Laďa Jakub jako vhodnou prevenci chronických onemocnění.

V tomto příspěvku se seznámíme s bylinou, která svou povahou a použitím není onou typickou bylinkou, tak jak si je obecně představujeme, ale měla by být pravidelnou součástí našeho jídelníčku – Kurkumou dlouhou.

Bylina z ciziny

Kurkuma dlouhá je plodina, která pochází z JV Asie, z Laosu a Thajska, u nás je známá jako rozemletý prášek, který se přidává do jídla. Tradičně se používá v čínské medicíně, ale zejména indické ajurvédě.

Charakteristika

Z této byliny nás bude zajímat kořen, který se rozemele a používá jako koření buď samostatně, anebo ve směsi curry. Využití má onen rozemletý prášek zejména v kuchyni, kdy jej lze při vaření přidávat do nespočetného množství jídel.

Kurkuma nemá chuť ani nezapáchá. Proto je velmi oblíbena u lidí, kteří jsou citliví na různé pachy a chutě. Jen pozor na to, že umí pořádně zabarvit. Takže pozor na ubrus a oblečení 🙂

Účinky

Nás budou ale zajímat i zdravotní účinky kurkumy a důvod, proč by tato měla být zařazena do každodenní stravy a s čím a jak. Obecně lze konstatovat, že kurkuma slouží k prevenci chronických onemocnění, zlepšuje chuť k jídlu a trávení, léčí některé poruchy jaterní činnosti a ovlivňuje i žlučník, brání kvasným a hnilobným procesům, působí i jako prevence proti rakovině, ale zejména jako prevence proti systémovému zánětu v těle a spuštění autoimunních onemocnění.

Ideálně s černým pepřem

Výše zmíněné účinky jsou aktivní zejména, když kurkumu používáme s černým pepřem (ideálně v poměru 10 : 1). To proto, že kurkuma obsahuje látku curcumin a černý pepř piperin a tyto dvě látky spojené dohromady spouštějí onen léčebný mechanismus.

Tipy k vaření

Smažená vajíčka, polévky, rýže, těstoviny, zapékací misky, maso (čajová lžička kurkumy a špetka černého pepře).

Kurkuma je superlátka

Curcumin + piperin patří mezi tzv. superlátky, které je v rámci udržování si harmonie, zdraví a vitality žádoucí zařazovat do stravy každodenně!

Superlátky nevytvářejí závislost, nejsou to přírodní léky ke konkrétnímu účelu nahrazující tak chemické léky, ale opravdu látky, které svou povahou celistvě uzdravuji, omlazují a regenerují organismus, pomáhají potlačovat systémový zánět v těle, a tím oddalovat vznik autoimunních a jiných onemocnění.

Autor textu: Ladislav Jakub

Kontakt

Budete-li chtít Laďu Jakuba kontaktovat, je to možné na e-mailu:
ladislav.jakub(at)centrum.cz

Na jaře můžete sbírat tradiční bylinku – podběl. Proč ho bylinkář Laďa Jakub doporučuje?

Kdy a kde podběl sbírat

Mezi byliny, které tvořily odnepaměti součást tradičního lidového léčitelství a nesměly chybět v žádné domácí lékárně, patří bezesporu podběl lékařský. Tato vysoce účinná bylina pro léčbu dýchacích obtíží roste v hojném výskytu po celé ČR a lze ji sbírat především od března do května.

Podběl roste v nížinách i na horách, má rád provzdušněné půdy náspů, svahů, rumišť. Na horách kvete později, takže jej lze sbírat delší dobu. Pokud sbíráme květy, nesmí být odkvetlé.

Sbíráme lodyhu a květ

Sbíráme buď jeho lodyhu (stonek) s květem nebo list. Sušený list si ještě můžeme koupit i v bylinářství, květ již nikoli. Evropská unie, která pečuje o zdraví svých občanů, je tak obezřetná, že pro údajnou toxicitu jej zakázala před několika lety prodávat.

Takže toto je pro správně alternativně smýšlející lidi a milovníky přírody výzva k vycházkách a sběru této léčivky, nemyslíte? Ve Švédsku už třeba nelze ani toto. Tam mají sběr bylin zakázán.

Plíce a dýchání

Podběl obsahuje primárně slizové látky, které blahodárně působí na suchý i dráždivý kašel, používá se v různých čajových směsích na podporu plic a dýchání. Tento typ bylin se nepije samostatně. Jedna z možných směsí může být např.: podběl květ/list, jitrocel, sléz list, truskavec, tymián a mateřídouška.

Účinky podbělu

Květ působí protikřečově, listy mají více slizu, celkově ochraňuje sliznice, působí proti kašli, tlumí ho a podporuje vykašlávání, protože ředí hlen, působí proti zánětům a má dezinfekční účinky. Používá se i při léčbě astmatu. Je to silné přírodní antibiotikum a antioxidant.

Příprava odvaru

Odvary z bylinných směsí připravujeme tak, že požadované množství suroviny (třeba 2 polévkové lžíce na 0,5 l) zalijeme adekvátním množstvím vroucí vody (100 °C) a necháme pod pokličkou louhovat 15 minut a scedíme. Nepijeme nikdy na lačný žaludek, vždy po jídle a ideálně 3x denně po dobu 3, avšak max. 6 týdnů.

List jako koňská šlépěj

Podstata podbělu se odráží i v označeních, která pro tuto bylinu v jednotlivých jazycích existují. Buď se vychází ze skutečnosti, že je bylina proti kašli, nebo z toho, že jeho list vypadá jako kopyto.

Jako „kašlovou rostlinu“ ji nazývali již staří Řekové a Římané, řečtina měla pro podběl název béchion (βηχιον) odvozený od slova béx (βηξ) (kašel), její latinský název tussilago je odvozen od základu tussire (kašlat), tussis (kašel), francouzské označení tussilage od tousser (kašlat). Na vizuální podobnost listu s kopytem upomíná druhý francouzský výraz, a sice pas-d’âne (oslí šlépěj), a také německý výraz Huflattich, kde Huf znamená kopyto.

Herbář Petra Ondřeje Matthioliho z 16. století jej uvádí pod názvem koňské kopyto a sděluje, že list vypadá jako koňská šlépěj.

Osobní tip

Osobně sbírám podběl počátkem května na svazích nad Červenohorským sedlem nebo v pohoří Králického Sněžníku podél cyklostezky Návrší – Dolní Morava například. Berte jen jako tip 🙂

Autor textu: Ladislav Jakub

Kontakt

Budete-li chtít Laďu Jakuba kontaktovat, je to možné na e-mailu:
ladislav.jakub(at)centrum.cz

Na jaře můžete začít sbírat devětsil, je v něm spousta energie. Proč ho bylinkář Laďa Jakub doporučuje?

Silná energetická bylina

Pro období začátku jara doporučuji bylinu Devětsil lékařský. A to z několika důvodů. Jednak si myslím, že tato bylina není úplně známá a uživatelsky rozšířená, alespoň pokud vím od svých přátel a klientů. Jednak proto, že jde o silovou energetickou bylinu, skrze níž do nás proudí životní energie a síla jara, Matky Země. A to je třeba, nebo si myslíte, že nikoli?

Už z názvu čiší síla za devět. Číslo 9 je magické a umocňuje moc této byliny.

Kdy, kde a jak devětsil sbírat

Kořen této byliny sbíráme brzy na jaře ještě před tím, než začne bylina rašit a růst. Tím v něm získáme veškerou potřebnou sílu pro sebe. Roste obvykle u potoků, horských bystřin, spíše ve stínu a vlhčích lesích.

Kdo bude kořen sbírat ručně, umyje ho a nakrájí na malé kousíčky, usuší. Také lze kořen koupit v bylinářství a mít tak přímo surovinu k přípravě odvaru.

Jak připravit odvar

Odvar z kořene připravíme tak, že cca 3 čajové lžičky zalejeme 0,6 litrem studené vody a poté, co ji přivedeme k varu, 6-8 minut povaříme (občas můžeme promíchat), pak necháme 15 minut pod pokličkou, až potom scedíme přes sítko.

Užívání

Pijeme vždy nejdříve půl hodiny po jídle, nikdy ne na lačný žaludek. Max. 3x denně půl litru po dobu cca 3 týdnů (máme-li to jako léčebnou kúru), ale pro zpestření pitné kúry stačí občas i 1x denně v hodiny močového měchýře a ledvin, tedy mezi 15. a 19. hodinou. To se pak účinek násobí.

Účinky

Byliny jsou přírodní léky, používáme je, když řešíme nějakou energetickou dysbalanci, jejich účinky mají pomalý nástup a jsou bez nežádoucích vlivů, pokud se použijí správně.

Kořen devětsilu uplatňuje svůj blahodárný vliv zejména při horečnatých onemocněních, křečovitých poruchách žaludku a močového měchýře, je močopudný a utišuje kašel. Osvědčuje se také při astmatu.

Výrazně zklidňuje tzv. dráždivý žlučník, obsahuje v tomto směru účinné hořčiny. Reguluje látkovou výměnu, působí protirevmaticky, proti dně a i zácpě. Rovněž je účinný proti střevním parazitům.

Morový kořen – historie

Historicky nejstarší doložený recept pochází z konce 16. století z Anglie, kde je popsáno užití drceného prášku ze sušeného kořene s vínem proti infekčním a nakažlivým chorobám, také proti moru, což se odráží v německém názvu Pestwurz jako morový kořen. Oproti tomu latinský název byliny Petasites officinalis vychází z řeckého základu petasos, který označuje široký klobouk – tak vypadají listy.

Plantáže zelených listů

Devětsilová pole jsou v květnu a červnu nádherná na pohled, jsou to plantáže velkých zelených listů kolem potoků a horských bystřin, které poskytují uklidňující a relaxační pohled. Osobně jich takových znám několik, obzvláště podél říčky Branné mezi Ostružnou a Brannou, ale v zásadě u jakékoli horské bystřiny u nás 🙂

Autor textu: bylinkář Laďa Jakub

Budete-li chtít Laďu Jakuba kontaktovat, je to možné na e-mailu: ladislav.jakub(at)centrum.cz