Rubrika: Stress Management

Bylinkář Laďa Jakub doporučuje zařadit červenou řepu do jídelníčku, přestože mnozí z nás na ni nemají díky školním jídelnám dobré vzpomínky 🙂

Červená řepa a školní jídelny

Červenou řepu zná asi většina z nás spíše jako zeleninu používanou v kuchyni, než jako léčivou rostlinu. Mnozí si pamatujeme, že náš první kontakt s ní byl ve školních jídelnách na základní škole formou salátu k hlavnímu jídlu. Pro mnohé to byl kontakt i poslední.

Když se ptám lidí kolem sebe, zejména přátel a klientů, zda tvoří červená řepa standardní součást jejich jídelníčku, zjišťuji, že, až na světlé výjimky, nikoli.

Superpotravina

Chce se mi říct, že je to škoda. A to proto, že červená řepa má skrze své zdravotní účinky širokospektrální blahodárné působení na lidský organismus, a právem ji lze dokonce i zařadit mezi tzv. superpotraviny. Pozornost jí věnuje i věda, proto máme mnohá konstatování podložena výzkumy.

Detoxikuje tělo

Červená řepa má vědecky doložené protinádorové účinky (obsahuje antokyany), nejen přímým působením na rakovinové buňky, ale i sekundárním vlivem na trávení, imunitu a detoxikaci organismu.

Vylučuje z těla těžké kovy a radioaktivní látky, protože ty na sebe umí navázat její šťáva. Tím také detoxikuje játra. Snižuje hladinu cholesterolu, tuků a působí i proti ateroskleróze.

Jedovaté látky odstraňuje i z mozku. Má účinky protirevmatické. Její hlavní složkou je barvivo betain, které rozšiřuje věnčité tepny a zpevňuje stěnu vlásečnic, zpomaluje kornatění tepen.

Zvláštní pigment

Svými účinky je také močopudná, podporuje vylučování soli z těla, také podporuje trávení, činnost žaludku a tvorbu žluči. Obsahuje pigment betalain, který jí dává charakteristické tmavě-červené až fialové zabarvení. Tento pigment má výrazně antioxidační a protizánětlivé účinky.

Aktivuje činnost střev

Konzumace červené řepy i její šťávy aktivuje činnost střev, odstraňuje zácpu a podporuje tvorbu červených krvinek a lepší zásobení těla kyslíkem. U žen působí blahodárně i při menstruačních nebo klimakterických potížích.

Minerály a vitamíny

Z dalších látek a mikroelementů v červené řepě nacházíme velké množství draslíku, také sodík, vápník, hořčík, zinek nebo selen, řadu vitamínů skupiny B, vitamin C, biotin neboli vitamín H a provitamín A.

Kde ji získat

Dnes už nemá zdaleka každý zahradu, v truhlíku v bytě červenou řepu nevypěstujeme, takže nám nezbyde, než ji kupovat jako potravinu, šťávu získávat z odšťavňovače.

Historie

O tom, že řepu znali již naši předkové v pradávných dobách svědčí i fakt, že nejen jazyky slovanské, baltské, němčina, ale i latina a řečtina mají podobný výraz, která i řečtina pravděpodobně přejala z neznámého předindoevropského jazyka. Původní význam je tedy neznámý.

Přiměřená konzumace

Jak říká klasik, všeho s mírou, takže nadměrná konzumace řepy zatěžuje ledviny a může způsobit i tvorbu ledvinových kamenů. Také POZOR NELEKAT SE obarvení moče a stolice dočervena. Je to prostě řepa 🙂

Autor textu: Ladislav Jakub

Kontakt

Budete-li chtít Laďu Jakuba kontaktovat, je to možné na e-mailu:
ladislav.jakub(at)centrum.cz

Na letních loukách najdete bylinku pro dobrou náladu – dobromysl obecnou.

Dnes si představíme bylinu, kterou mnozí znají jako koření do kuchyně a která se nám hodí do letního vaření. Jedná se o bylinku, kterou můžete sbírat na našich loukách, okrajích lesů, tam, kde svítí sluníčko, jde o dobromysl obecnou.

Záměna s oreganem

U nás se této bylině často říká obecně oregano (z latinské podoby jejího názvu origanum vulgare), což způsobuje záměnu s jinou bylinou, která roste v oblasti Středozemí a má úplně jiné účinky (antivirotické a epigenetické). Já osobně se držím krásného českého označení dobromysl, což mimo jiné odkazuje na jeden aspekt jejího působení, a sice na dobrou mysl 🙂

Bylinka s dlouhou tradicí

Bylinné tradice jsou prastaré a většinou nás odkážou do doby antiky a středověku. Již staří Egypťané a Římané dobromysl používali. Po postupném rozkladu Římské říše se bylinné tradice v raně feudální křesťanské Evropě chopil řád benediktýnů.

Benediktýni

Ti ve svých klášterních zahradách pěstovali bylinky a udržovali v povědomí jejich využití jak v kuchyni, tak i při léčbě neduhů.

Arabští lékaři

Významným obohacujícím prvkem byl ovšem obchod s arabským světem a poznatky arabských lékařů. Ti používali dobromysl primárně na zklidnění mysli, zmírnění nervozity a proti migrénám.

Co sbírat

U této byliny sbíráme její kvetoucí nať, používáme buď jako koření v kuchyni nebo při léčbě.

Dobromysl v kuchyni

V kuchyni se používá na podporu zažívání a chuti k jídlu. Hodí se do tučnějších a těžších pokrmů (vepřové), ale i na kuře, ryby, do špaget, do sýrů nebo fazolí. Výborná je v pomazánkách nebo polévkách.

Účinky na zdraví

Z hlediska zdraví se její účinky uplatňují při dráždivém suchém nebo silně zahleněném kašli, při opravdu úporném kašli, při onemocnění průdušek a plic. Samozřejmě zde je vhodné nakombinovat i jiné byliny ve vztahu k dýchacím cestám jako jsou podběl, sléz, truskavec, jitrocel, lípa aj.

Dalším účinkem je zlepšení nálady, stavu mysli, přičemž při pravidelném delším používání funguje i jako antidepresivum.

Také podporuje trávení a ovlivňuje enzymatickou činnost slinivky, rovněž pomáhá při angině pectoris a při srdeční ischemii a kombinuje se s podáváním hořčíku.

U žen se její působení osvědčuje u vynechávané menstruace nebo při menstruačních křečích.

Inhalování a koupel

Dobromysl lze také používat ve formě inhalačních směsí nebo v koupelích.

Autor textu: Ladislav Jakub

Kontakt

Budete-li chtít Laďu Jakuba kontaktovat, je to možné na e-mailu:
ladislav.jakub(at)centrum.cz

Kurkumu doporučuje bylinkář Laďa Jakub jako vhodnou prevenci chronických onemocnění.

V tomto příspěvku se seznámíme s bylinou, která svou povahou a použitím není onou typickou bylinkou, tak jak si je obecně představujeme, ale měla by být pravidelnou součástí našeho jídelníčku – Kurkumou dlouhou.

Bylina z ciziny

Kurkuma dlouhá je plodina, která pochází z JV Asie, z Laosu a Thajska, u nás je známá jako rozemletý prášek, který se přidává do jídla. Tradičně se používá v čínské medicíně, ale zejména indické ajurvédě.

Charakteristika

Z této byliny nás bude zajímat kořen, který se rozemele a používá jako koření buď samostatně, anebo ve směsi curry. Využití má onen rozemletý prášek zejména v kuchyni, kdy jej lze při vaření přidávat do nespočetného množství jídel.

Kurkuma nemá chuť ani nezapáchá. Proto je velmi oblíbena u lidí, kteří jsou citliví na různé pachy a chutě. Jen pozor na to, že umí pořádně zabarvit. Takže pozor na ubrus a oblečení 🙂

Účinky

Nás budou ale zajímat i zdravotní účinky kurkumy a důvod, proč by tato měla být zařazena do každodenní stravy a s čím a jak. Obecně lze konstatovat, že kurkuma slouží k prevenci chronických onemocnění, zlepšuje chuť k jídlu a trávení, léčí některé poruchy jaterní činnosti a ovlivňuje i žlučník, brání kvasným a hnilobným procesům, působí i jako prevence proti rakovině, ale zejména jako prevence proti systémovému zánětu v těle a spuštění autoimunních onemocnění.

Ideálně s černým pepřem

Výše zmíněné účinky jsou aktivní zejména, když kurkumu používáme s černým pepřem (ideálně v poměru 10 : 1). To proto, že kurkuma obsahuje látku curcumin a černý pepř piperin a tyto dvě látky spojené dohromady spouštějí onen léčebný mechanismus.

Tipy k vaření

Smažená vajíčka, polévky, rýže, těstoviny, zapékací misky, maso (čajová lžička kurkumy a špetka černého pepře).

Kurkuma je superlátka

Curcumin + piperin patří mezi tzv. superlátky, které je v rámci udržování si harmonie, zdraví a vitality žádoucí zařazovat do stravy každodenně!

Superlátky nevytvářejí závislost, nejsou to přírodní léky ke konkrétnímu účelu nahrazující tak chemické léky, ale opravdu látky, které svou povahou celistvě uzdravuji, omlazují a regenerují organismus, pomáhají potlačovat systémový zánět v těle, a tím oddalovat vznik autoimunních a jiných onemocnění.

Autor textu: Ladislav Jakub

Kontakt

Budete-li chtít Laďu Jakuba kontaktovat, je to možné na e-mailu:
ladislav.jakub(at)centrum.cz

Na jaře můžete sbírat tradiční bylinku – podběl. Proč ho bylinkář Laďa Jakub doporučuje?

Kdy a kde podběl sbírat

Mezi byliny, které tvořily odnepaměti součást tradičního lidového léčitelství a nesměly chybět v žádné domácí lékárně, patří bezesporu podběl lékařský. Tato vysoce účinná bylina pro léčbu dýchacích obtíží roste v hojném výskytu po celé ČR a lze ji sbírat především od března do května.

Podběl roste v nížinách i na horách, má rád provzdušněné půdy náspů, svahů, rumišť. Na horách kvete později, takže jej lze sbírat delší dobu. Pokud sbíráme květy, nesmí být odkvetlé.

Sbíráme lodyhu a květ

Sbíráme buď jeho lodyhu (stonek) s květem nebo list. Sušený list si ještě můžeme koupit i v bylinářství, květ již nikoli. Evropská unie, která pečuje o zdraví svých občanů, je tak obezřetná, že pro údajnou toxicitu jej zakázala před několika lety prodávat.

Takže toto je pro správně alternativně smýšlející lidi a milovníky přírody výzva k vycházkách a sběru této léčivky, nemyslíte? Ve Švédsku už třeba nelze ani toto. Tam mají sběr bylin zakázán.

Plíce a dýchání

Podběl obsahuje primárně slizové látky, které blahodárně působí na suchý i dráždivý kašel, používá se v různých čajových směsích na podporu plic a dýchání. Tento typ bylin se nepije samostatně. Jedna z možných směsí může být např.: podběl květ/list, jitrocel, sléz list, truskavec, tymián a mateřídouška.

Účinky podbělu

Květ působí protikřečově, listy mají více slizu, celkově ochraňuje sliznice, působí proti kašli, tlumí ho a podporuje vykašlávání, protože ředí hlen, působí proti zánětům a má dezinfekční účinky. Používá se i při léčbě astmatu. Je to silné přírodní antibiotikum a antioxidant.

Příprava odvaru

Odvary z bylinných směsí připravujeme tak, že požadované množství suroviny (třeba 2 polévkové lžíce na 0,5 l) zalijeme adekvátním množstvím vroucí vody (100 °C) a necháme pod pokličkou louhovat 15 minut a scedíme. Nepijeme nikdy na lačný žaludek, vždy po jídle a ideálně 3x denně po dobu 3, avšak max. 6 týdnů.

List jako koňská šlépěj

Podstata podbělu se odráží i v označeních, která pro tuto bylinu v jednotlivých jazycích existují. Buď se vychází ze skutečnosti, že je bylina proti kašli, nebo z toho, že jeho list vypadá jako kopyto.

Jako „kašlovou rostlinu“ ji nazývali již staří Řekové a Římané, řečtina měla pro podběl název béchion (βηχιον) odvozený od slova béx (βηξ) (kašel), její latinský název tussilago je odvozen od základu tussire (kašlat), tussis (kašel), francouzské označení tussilage od tousser (kašlat). Na vizuální podobnost listu s kopytem upomíná druhý francouzský výraz, a sice pas-d’âne (oslí šlépěj), a také německý výraz Huflattich, kde Huf znamená kopyto.

Herbář Petra Ondřeje Matthioliho z 16. století jej uvádí pod názvem koňské kopyto a sděluje, že list vypadá jako koňská šlépěj.

Osobní tip

Osobně sbírám podběl počátkem května na svazích nad Červenohorským sedlem nebo v pohoří Králického Sněžníku podél cyklostezky Návrší – Dolní Morava například. Berte jen jako tip 🙂

Autor textu: Ladislav Jakub

Kontakt

Budete-li chtít Laďu Jakuba kontaktovat, je to možné na e-mailu:
ladislav.jakub(at)centrum.cz

Na jaře můžete začít sbírat devětsil, je v něm spousta energie. Proč ho bylinkář Laďa Jakub doporučuje?

Silná energetická bylina

Pro období začátku jara doporučuji bylinu Devětsil lékařský. A to z několika důvodů. Jednak si myslím, že tato bylina není úplně známá a uživatelsky rozšířená, alespoň pokud vím od svých přátel a klientů. Jednak proto, že jde o silovou energetickou bylinu, skrze níž do nás proudí životní energie a síla jara, Matky Země. A to je třeba, nebo si myslíte, že nikoli?

Už z názvu čiší síla za devět. Číslo 9 je magické a umocňuje moc této byliny.

Kdy, kde a jak devětsil sbírat

Kořen této byliny sbíráme brzy na jaře ještě před tím, než začne bylina rašit a růst. Tím v něm získáme veškerou potřebnou sílu pro sebe. Roste obvykle u potoků, horských bystřin, spíše ve stínu a vlhčích lesích.

Kdo bude kořen sbírat ručně, umyje ho a nakrájí na malé kousíčky, usuší. Také lze kořen koupit v bylinářství a mít tak přímo surovinu k přípravě odvaru.

Jak připravit odvar

Odvar z kořene připravíme tak, že cca 3 čajové lžičky zalejeme 0,6 litrem studené vody a poté, co ji přivedeme k varu, 6-8 minut povaříme (občas můžeme promíchat), pak necháme 15 minut pod pokličkou, až potom scedíme přes sítko.

Užívání

Pijeme vždy nejdříve půl hodiny po jídle, nikdy ne na lačný žaludek. Max. 3x denně půl litru po dobu cca 3 týdnů (máme-li to jako léčebnou kúru), ale pro zpestření pitné kúry stačí občas i 1x denně v hodiny močového měchýře a ledvin, tedy mezi 15. a 19. hodinou. To se pak účinek násobí.

Účinky

Byliny jsou přírodní léky, používáme je, když řešíme nějakou energetickou dysbalanci, jejich účinky mají pomalý nástup a jsou bez nežádoucích vlivů, pokud se použijí správně.

Kořen devětsilu uplatňuje svůj blahodárný vliv zejména při horečnatých onemocněních, křečovitých poruchách žaludku a močového měchýře, je močopudný a utišuje kašel. Osvědčuje se také při astmatu.

Výrazně zklidňuje tzv. dráždivý žlučník, obsahuje v tomto směru účinné hořčiny. Reguluje látkovou výměnu, působí protirevmaticky, proti dně a i zácpě. Rovněž je účinný proti střevním parazitům.

Morový kořen – historie

Historicky nejstarší doložený recept pochází z konce 16. století z Anglie, kde je popsáno užití drceného prášku ze sušeného kořene s vínem proti infekčním a nakažlivým chorobám, také proti moru, což se odráží v německém názvu Pestwurz jako morový kořen. Oproti tomu latinský název byliny Petasites officinalis vychází z řeckého základu petasos, který označuje široký klobouk – tak vypadají listy.

Plantáže zelených listů

Devětsilová pole jsou v květnu a červnu nádherná na pohled, jsou to plantáže velkých zelených listů kolem potoků a horských bystřin, které poskytují uklidňující a relaxační pohled. Osobně jich takových znám několik, obzvláště podél říčky Branné mezi Ostružnou a Brannou, ale v zásadě u jakékoli horské bystřiny u nás 🙂

Autor textu: bylinkář Laďa Jakub

Budete-li chtít Laďu Jakuba kontaktovat, je to možné na e-mailu: ladislav.jakub(at)centrum.cz